Většina nezasvěcených si myslí, že učitelé mají krátkou pracovní dobu. Ano - možná to tak vypadá, ale právě nezasvěcený už nevidí další neviditelnou práci = přípravy.
Počítali jste to? Oficiálně cca 2 hodiny denně, ale víkendy a svátky se do toho nepočítají.
Přitom většina z ,,nás,, totiž po večerech ( již mimo svou pracovní dobu) či po víkendech, dotváří konečnou finální podobu své přípravy pro práci s dětmi.
Proč to děláme?
Naše práce a příprava není statistický výkaz nebo matematický součet - to je především zapojení fantazie a kreativity, neustálé vymýšlení, hledání nových věcí, nápadů, pomůcek, vyhledávání nových informací ... zasvěcení ví, o čem mluvím.
Po dlouholeté praxi v MŠ a trávením spousty času po večerech a víkendech právě nad přípravami, jsem si začala své ,,know-how,, ukládat do svého zásobníku - jednak pro svou zpětnou vazbu, ale i pro inspiraci, kontrolu a navázání v další práci apod.
Kolik práce a času v tom je, jsem si uvědomila teprve nedávno, při stěhování z jedné MŠ do druhé - svoje ,,nutné,, materiály v krabicích a šanonech jsem vezla 2 auty ;-) - ostatní mám doma v jedné skříni.
A když se i můj syn rozhodl studovat tento obor (asi se ,,pomamil,,) - tápe, neví, potřebuje pomoc, zrodil se mi nápad na vytvoření pomocné databáze tématických příprav, pro jeho první kroky a pomoc a inspiraci.
I když NEJSOU a nemohou být přesným NÁVODEM … protože, každý máme jinou třídu, jiné děti, jiné představy a styl práce, proto někomu může, ale nemusí vyhovovat toto zpracovaní, nebo prostředí, podmínky školy vyžadují jiný typ zpracování, jiné činnosti - ale …
Je běžnou praxí, že se připravujeme na následující den (či několik dní), na konkrétní aktivity s dětmi, chystáme si pomůcky a materiály, promýšlíme potřebné podmínky apod. Jako učitelky bychom pochopitelně měly být na vzdělávací činnosti každodenně dobře připraveny. Víme, že děti by neměly být vystavovány nepromyšlenému tápání a náhodnému experimentování a neměly by čekat, až si vše potřebné teprve zařídíme.
Některé učitelky jsou přivyklé „dělat“ přípravu písemnou, jiné nikoli. Příprava nemusí mít písemnou podobu. Stačí, pokud máme vše promyšleno a nachystáno (např. máme po ruce dostatečně bohatý zásobník her, textů, říkanek, písní či didaktických materiálů, z nichž budeme volně vybírat, co se bude nejlépe hodit v konkrétní situaci, jsou-li potřebné pomůcky dětem snadno přístupné, máme-li jich dostatečné množství, máme-li dostatečně zajištěnu bezpečnost dětí apod.).
Někdy je písemná příprava potřebná, např. u začínajících učitelek, kdy je nutno přípravu dostatečně prokonzultovat s vedoucí učitelkou a vyrovnat tak dosavadní nedostatek svých praktických zkušeností. Máme-li krátkodobou praxi, nebo čeká-li nás neobvyklé téma či složitější práce, pak nám pečlivější písemná rozvaha může poskytnout potřebnou oporu a pomoci získat větší jistotu... (POKRAČOVÁNÍ)
